Czech Open ve znamení dvou trofejí!

Czech Open ve znamení dvou trofejí!

Pražská menza hostila v sobotu 16. dubna nevšední událost. Její prostory na jeden den obsadili Stiga hokejisté, kteří se zde sjeli ze všech koutů Evropy. Nechyběli zástupci ze Slovenska, Maďarska, Ruska, Dánska či dokonce z Chorvatska. Czech Open prostě láká. A přilákala také šestici nadšenců z metropole Jižní Moravy. Marii Vargovou, Tibora Vargu, Dušana Vítámváse, Jiřího Junka a Tomáše Pětníka doplnil přímo na místě ještě Milan Zeman.  

 

Automobil České výroby si to namířil vstříc na naší nejfrekventovanější silnici u nás, někdy okolo půl sedmé hodiny ranní. Jízda sice připomínala díky stavu dálnice spíše vojenské cvičení v tanku, ale jinak proběhla bez větších zádrhelů. Cestou míjíme rovněž stadion fotbalové Sparty, což na chvíli výrazně zvýší tlak v krvi Tomáše Pětníka. Po příjezdu na místo určení je však již jeho zdravotní stav v naprostém pořádku. Po vystoupení z dopravního prostředku, se do křížku s jedním s místních bezdomovců dostává Dušan. To když se nepříliš vkusně vypadající muž zajímá o to, jaká, že se to dnes ve vysokoškolských prostorách koná burza. Načež Dušan suše odvětí: „Jedná se o burzu duší.“ Reakce na sebe nenechá dlouho čekat. „Ty seš vůl,“ povídá směrem k Dušanovi bezdomovec a pokračuje dále v cestě…

 

Následně čekal Dušana náročný test jeho fyzické připravenosti. Bylo totiž zapotřebí překonat početnou záplavu schodů a dostat tak Toma i s vozíkem do druhého patra. Povedlo se! A to i díky neustálému povzbuzování Tomáše, který hnal Dušana dopředu skandováním: „Rychleji, rychleji…“ Rozlehlý sál byl již postřehu naplněn hracími stoly, jenž čelily nátlaku trénujících soupeřů. Hned vedle stolku s trofejemi, které bylo možné ten den vyhrát, se nacházelo místo, u něhož se bylo potřeba zaregistrovat. Ještě naplnit vyhládlý žaludek nějakou tou dobrotou a turnaj, do něhož se přihlásilo dohromady celkem 126 soutěžících, mohl vypuknout na plné pecky!

Poháry netrpělivě čekají na své majitele.

 

Oproti běžnému klání v rámci Českého poháru byli hráči rozděleni hned do šesti základních skupin. V té první si zahrála i Marie Vargová společně s Dušanem Vítámvásem. Zatímco Marušce se povedlo většinu svých protivníků dostat na lopatky (zvítězila ve 13 případech), Dušan měl opačné starosti. Dva body za úspěšně zvládnutý zápas, si mohl připsat pouze jednou jedinkrát, když přesvědčivě vyhrál 5 : 0. Zisk bodů mu nepovolila ani Maruška,. Ta ze vzájemného souboje odešla jako vítězka při skóre 3 : 0.

 

Čtvrtá skupina zase patřila Tiboru Vargovi a Jiřímu Junkovi. A Spokojení nakonec mohli být oba dva. Tibor měl tu čest zapsat konečný výsledek jako vítěz dvanáctkrát, což mu stačilo na postup do výkonnostní skupiny „B“. Jirka zase možná trochu překvapivě, ale zaslouženě uhrál několik nečekaných výsledků .  Do vínku získal osm bodů, což mu zaručilo, že poslední výkonnostní skupina se jej v odpoledních hodinách týkat nebude. Ještě pro úplnost musíme zmínit společný duel Tibora s Jirkou. Zde se žádný šokující stav nezrodil. Tibor přehrál Jiřího 4 : 1

 

Dvojce „starých známých“ se sešla také při příležitosti základní grupy číslo pět. Jak Milan Zeman tak Tomáš Pětník na své bodové impulsy dlouho čekali. I když v případě Tomáše tomu tak být nemuselo. Hned první jeho duel přinesl dramatickou zápletku. Nepříznivé skóre 0 : 3 se podařilo Tomovi během minuty srovnat. Ovšem na ránu vstřelenou pár vteřin před koncem, již nedokázal zareagovat. Další peprná pětiminutovka pro Tomáše nastala, když za  druhou stranu stolu usedl právě Milan. Jeho střely mířily do branky s větší přesností, proto to byl právě Milan, kdo odešel jako vítěz (4 : 2).  

 

Půl hodinku po pravém poledni nastal odliv většiny účastníků. Přišel čas na hodinové oddechnutí, které každý trávil po svém. Všechny však spojovalo jediné. Alespoň na chvíli vydechnout a zmobilizovat síly na odpolední program.

 

Mírné zklamání bylo znát ve tváři Dušana Vítámváse, když si vyzvednul papírek s odpoledními zápasy a bylo na něm písmeno „F“ značící propad do nejslabší výkonnostní grupy. Spolu s ním si jí zahrál ještě Tomáš Pětník. Jiří Junek respektive Milan Zeman se prokousali o stupínek výše do „éčka“ a na Marušku s Tiborem čekal sestersko – bratrský souboj v „béčku“.

 

A právě tímto „derby“ zápasem odstartujeme druhou polovinu procházky po Czech Open. No řekněte, jak jinak může dopadnout zápas, v němž se utká sourozenecká dvojice? Pokud hádáte remízu, hádáte správně! 1 : 1, takový byl konečný účet pikantního měření sil. V celkovém souhrnu se objevil Tibor před Maruškou na konečné 37 příčce. Maruška byla sice o osm pozic horší, tudíž 45., ale jelikož se dokázala kvalifikovat ze všech dam nejvýše, obdržela cenu určenou právě nejlepší ženě!

Trofej pro nejlepší hráčku v rukou Marušky Vargové.

 

Posuňme se nyní o tři patra níže do „éčka“. Tady válčil o čest a slávu Jiří Junek spolu s Milanem Zemanem. A ani tady vzájemná konfrontace neurčila vítěze nebo poraženého. Tři góly na každé straně rozhodly o dělbě bodů. Těch během odpoledne nabral přece jen více Jiří. Celkem devatenáct. Odměnou mu bylo v konečném pořadí 105. místo. Milan Zeman se našel na řádku s číslovkou 112.

 

Na pořádný úspěch zadělal v poslední skupině „E“ Dušan. Jediná porážka během jedenácti zápasové porce mu zajistila účast v play off, kam se podívali čtyři nejlepší. Překážkou pro něj nebyl ani Tomáš Pětník, který sice čtyři minuty hrál s Dušanem vyrovnanou partii, ale tři góly rychle za sebou zlomily jeho odpor. Pět vítězství a šest porážek. Taková byla Tomášova  skupinová bilance. V pořadí se to projevilo 121. místem.

 

Zbylo mu tak dostatek času k tomu, aby podporoval Dušana Vítámváse v semifinálovém klání s Davidem Hankou na tři vítězné zápasy. Že půjde o pořádně dlouhou sérii ukázal již první duel, v němž neuvěřitelné drama překlopil na svojí stranu David Hanka po prodloužení! (3 : 2) Druhou bitvu si Dušan dokázal vcelku s přehledem pohlídat (4 : 0) a když následně zvládl i třetí part v poměru 5 :3, vypadalo to, že série spěje zdárně ke svému konci. Jenže David nedal svoji kůži lacino. Výsledkem 2 : 1 odvrátil Dušanův mečbol a vynutil si pátý rozhodující zápas. V jeho úvodu se Dušan dostal do dvou brankového vedení, jenže soupeř dokázal snížit. Nervy drásající chvíle ukončil až závěrečný gong, který poslal Dušana do finále!

Dušan se svojí první trofejí.

 

Tam již na něho čekala zdatná soupeřka Katarina Važannová, která proplula semifinálovou částí bez zaváhání. Její herní sebevědomí se ukázalo hned v utkání číslo jedna finálové série, kde nedala Dušanovi sebemenší možnost vzdorovat a vyhrála 6 : 1. To druhý střet nabídl zcela jiný příběh. Dušan držel Slovenskou soupeřku z klubu SVK Skalica dlouho na dištanc. Ještě pár chvilek před koncem držel vedení 3 : 2, jenže chvilková ztráta koncentrace, znamenala obrat na stav 4 : 3 a stála jej příznivý výsledek. Tato smolná prohra znamenala zlom. Třetí mač byl už jasně v režii finalistky (5 : 1).

 

Dušan ale smutnit nemusí. Domů do Brna vezl spokojenou posádku s dvěma poháry na palubě. Ne nadarmo se totiž říká, že co je doma, to se počítá!           

 

 Poslední póza a hurá domů. Nahoře: Jirka, Dušan a Maruška. Dole: Tom a Tibor. 

 

Přehled výsledků je zde.

Fotografie zde.

 

Tomáš Pětník