Doufám, že příští rok doplním číselnou řadu, říká letos druhý Zdeněk Matoušek!

VÍTÁMVÁS CUP 2009 – 3. místo, VÍTÁMVÁS CUP 2010 – 2. místo a VÍTÁMVÁS CUP 2011…….místo Tak na doplnění této tajenky si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat. Zdeněk MATOUŠEK mladší, se za svoje výkony rozhodně stydět nemusí. Je například spoluautorem rekordu v délce hraní Stiga hokeje, s kterým procestoval pěkný kus světa aby reprezentoval Českou republiku. S interwiev pro webové stránky souhlasil okamžitě. „Dneska mi to půjde, mám dobrou náladu“, zahlásil a jako důkaz připojil ještě smějícího se smajlíka. Vodopád otázek a odpovědí mohl být spuštěn!  

Jak si přišel na to, že budeš hrát Stigu?

„To je hrozně jednoduchý, jako malej jsem měl doma takovej ten malej plastovej hokej, kde se nedalo hrát s pukem za brankama. Jednoho dne (když mi bylo 6) mě táta vzal na výstavu hraček. Jak jsem byl ještě malej, tak jsem nahoře na pultě vyděl velkej stolní hokej. Táta mě vyzvedl do výšky abych to vyděl a od té doby jsem měl jasno...“

 První úspěchy.

Jak dlouho ti trvalo, než si svoje dovednosti otestoval na nějakém turnaji?

„Je to hodně dávno, přesně nevím kdy to bylo, ale přibližně v 6,5 letech a jediný co vím přesně, že to bylo na turnaji Žabka Tour Prag Open..Takže přibližně půl roku.“

Neodrazovalo tě zpočátku to, že dostáváš od soupeřů velké příděly?

„Je pravda, že občas jsem měl i slzy na krajíčku, ale věděl jsem, že můj čas přijde (směje se).“

Trénoval si hodně aby ses zlepšil?

„Popravdě jsem začal opravdu trénovat až před několika lety. Myslím, že jsem začal tak před šesti. Ale poslední dobou už to s tím trénováním zas až tolik nepřeháním.“.

 Jaké jsou tvoje největší úspěchy se Stigou?

„Já jich mam víc, ale jeden bych říct nedokázal. Mam jich pár, kterých si cením stejně, ale víc než ostatních.“

Tak je zkus prosím vyjmenovat....

„Nejvíc si vážím těchto: světový rekord v délce hraní Stigy, Titul Mistra republiky v kategorii juniorů, druhé místo na MR v kategorii jednotlivců a třetí místo na MS v kategorii družstev.“

Jak dlouho ten rekord trval?

„Bylo to 26 hodin a 16 minut. Je pravda, že to bylo hodně dlouhý a vyčerpávající, ale nakonec jsme to v té skupince zvládly.“

Úplně bez přestávek? To tě to pořád ještě bavilo?

„No bylo to že po každých 55 odehraných minutách jsme měli nárok na 5 minut pauzy. Je pravda, že už to člověka ani moc nebavilo, ale zase na druhou stranu jsme tam nemuseli hrát úplně naplno. Tam bylo důležité, aby jsme to "nějak" odehráli. Já jsme to třeba pojal jako trénink na novou sezónu.“

Kde jsi byl se Stigou nejdál a máš před sebou nějaký vytoužený cíl?

„Nejdál se stigou? Ze zeměpisu si už nepamatuju jestli je dál Riga nebo Stockholm, ale v obou městech se mi moc líbilo a rád bych se tam ještě někdy časem podíval. A můj vytoužený cíl? ty mam dva. První: na MS s reprezentací vyhrát zlatou medaili v kategorii družstev. Druhý: na MR získat medaili v kategorii družstev s mým klubem.“

Máš jiný pocit, když reprezentuješ Českou republiku ve Stize, než když hraješ „jenom“ za Žabku (domácí klub HCS Žabka Praha – pozn. redakce)?

„Pro mě je jedno za koho právě hraju, já chci vždycky podat takovej výkon, abych si mohl říct: jo, za tohle se stydět nemusím. Ale každopádně hrát v dresu na kterým je český znak a nápis „Czech hockey team“ je vždycky čest a nezapomenutelný zážitek.“

Jak je na tom Český stiga hokej v porovnání se světovou konkurencí?

„Tak to já můžu jenom těžko posoudit. Já moc do ciziny nejezdim. A když už tam jedu, tak tam moc dobrý výsledky nemam. Ale každopádně u nás je hodně dobrých, talentovaných a mladých hráčů. Troufám si tvrdit, že nějaký úspěch pro naši zemi v srdci Evropy ještě někdy získáme (úsměv).“

Dobře. Pojďme ještě na chvíli k VÍTÁMVÁS CUPu, kterého si se zúčastnil loni poprvé. Jak na to s odstupem času vzpomínáš?

„Já jsem hrozně rád, že jsem se tohoto turnaje mohl zúčastnit. Poznal jsem tam hodně suprových lidiček a hlavně kamarádů. Celkově se mi tam tak líbilo, že jsem si řekl, že dokavaď budu moct, tak budu jezdit na každý VÍTÁMVÁS CUP. Protože je to skvělý turnaj, skvělé prostředí a hlavně skvělí lidé. A to se mi i letos potvrdilo.“

Stupně vítězů. Společně se Zdeňkem Matouškem (vlevo) se nechali zvěčnit i první Jan Dryák a třetí Patrik Petr.

Loni jsi skončil na třetím místě. Bylo to pro tebe zklamání?

„Popravdě řečeno bylo, dle papírových předpokladů jsem měl na to abych vyhrál. A tím i trošku doufám, že příští rok se mi to povede. Když jsem byl letos 2. Tak se budu snažit tuto řadu neporušit. (směje se).“

 Právě, letos to ve finále s Honzou Dryákem nevyšlo. Proč pode tebe?

„Je pravda, že mi to finále moc nesedlo. Nehrál jsem svojí hru, snažil jsem se hrát spíše pro diváky, kterých jsme měli s Honzou hodně. Ale tím nechci snižovat Honzovo kvality. Honza hrál výborně a zaslouženě zvítězil. Tímto mu ještě jednou gratuluji.“

 Takže cíl pro příště je jasný. První místo?

„Dalo by se to tak říct, ale když se to nepovede, tak to zase až tak velká tragédie nebude (úsměv). Hlavní co pro příští rok chci je (to samé jako každý rok) pořádně si to užít a poznat dalších pár přátel.“

Během turnaje sis zahrál také proti trenéru brněnské Zbrojovky Karlu Večeřovi. Jaké to bylo?

„Pro mě to byla veliká čest, protože jako malý kluk jsem se chtěl státfotbalovým trenérem.“

Během turnaje si vyzkoušel i jaké to je hrát s Karlem Večeřou, trenérem Zbrojovky Brno.

Na závěr tradiční otázka. Máš něco co bys rád vzkázal čtenářům našich webových stránek?

„Každopádně bych jim chtěl popřát hezký den a byl bych hrozně rád, kdybych se s nimi mohl potkat na nějaké akci se Stiga hokejem, třeba přímo na VÍTÁMVÁS CUPu.!“

Díky za rozhovor!

Tomáš Pětník