Milan ZEMAN: Chtěl jsem dokázat, že nepatřím na poslední místo!

Vyzařuje z něj pohoda. Tak by se dalo charakterizovat současné rozpoložení Milana ZEMANA, hráče klubu BSE České Budějovice. Milan reprezentoval svůj klub podruhé, ale poprvé před "domácím publikem". A nutno dodat, že si rozhodně nevedl špatně.

 Milane, vrátil ses z turnaje v Českých Budějovicích. Jaké jsou tvoje pocity?

Pocity jsou výborné! Tento turnaj se velmi povedl. Jsem moc rád, že jsem mohl jet do Budějovic a zúčastnit se. Navíc jsem se viděl se spoustou skvělých lidiček, jak z našeho výborného týmu, tak i s hráči, které potkávám pravidelně na turnajích ČP.

Bylo to v něčem jiné, když jsi poprvé hrál za BSE České Budějovice  v „domácím prostředí“?

Taktika tedy spočívala v soustředění se na sobě rovné protivníky?

Přesně tak. Ale neznamená to, že jsem základní skupinu úplně vypustil. Můj cíl byl potrápit co nejvíce favoritů a to se mi nakonec i podařilo. A ještě jsem zlepšil obrannou činnost a nedostával tolik gólů v zápasech. Nejvíc jich bylo asi sedm.

Ve výkonnostní skupině se hrálo dvoukolovým systémem a moje bilance byla 5 výher, 2 remízy a 9 porážek, takže hodnotím své účinkování za velmi dobré. Měl jsem v plánu překonat svůj dosavadní největší úspěch z ČP v Pardubicích a to se mi povedlo.

Tvoje hra se asi hodně zakládá na obranné činnosti, že?

Záčátky utkání se mi většinou daří, ale pak se trochu začnu obávat o výsledek a dostanu nečekané góly a psychika jde dolů. Ale je pravda, že se hodně soustředím na obranu a hlavně v té výkonnostní skupině si dávám záležet a snažím se držet výsledek na své straně, když je to možné. Nejhorší je vždy poslední minuta, kdy vedu třeba 2-1 a musím bránit výsledek. Nejlepší zápas, co jsem odehrál, byl nejspíš s Lukášem Paclíkem (4-4), kdy minutu před koncem byl stav 3-3 a poslední minutu to bylo opravdu o nervy. 

A jak jsi na tom s útokem? Snažíš se od soupeřů něco okoukat nebo se soustředíš výhradně na svoji hru?

Určitě jsem se výrazně zlepšil. Mám kolem 1,75 gólů na zápas, což beru jako velké plus. Kdybych si nepoškodil levého útočníka, mohl bych dát určitě více gólů.

Jaká je tvoje bilance s Lukášem Turoňem, vítězem turnaje?

S Lukášem jsem bohužel nehrál, ale s Petrem Turoňem jsem prohrál "jen" 1-5 a s Petrem Tmějem "jen" 0-3.

Snažíš se od nich něco odkoukat?

Snažím se nedostávat tolik gólů a už vím, jaká je jejich útočná síla. Ve vzájemných zápasech se spíš zaměřuji na obrannou fázi. A čekám, kdy se naskytne nějaká šance na útok.

Spoj z Brna odjížděl v 15:20, ale měl jsem velké problémy, abych to stihl. Na Moravském náměstí začala stávkovat šalina před námi a nezbývalo mi nic jiného než jít pěšky. Do odjezdu zbývalo cca 15 minut. Lístek jsem měl koupený, jednu povinnost jsem měl tedy za sebou. Na nádraží jsem přiběhl asi 2 minuty před odjezdem. Můj rychlík měl naštěstí zpoždění 5 minut. Ve vlaku jsem se setkal s Kubou Lukačem, kterého znám ze školy na Kociánce. Jel též až do Budějovic, tak jsme měli společnou cestu a ta nám ubíhala rychleji.

Páteční večer jsi tedy pojal jako soustředění na sobotní bitvy?

Na nádraží v ČB mě čekal Tibor a jeli jsme k němu domů, kde jsem se potkal s Maruškou, Anežkou a Petrem Linkou. Tibor s Petrem ještě dolaďovali přípravu s projektorem a pak jsem vyrazil s Petrem na cestu k němu, kde jsem přenocoval.

Byla to bouřlivá noc nebo jste se připravovali zodpovědně?

Šli jsme spát kolem půl jedenácté, protože nás ráno čekalo vstávání v šest a museli jsme se na to vyspat.

Celkově jako tým jste s účinkováním spokojení?

Tým máme vynikající! Moc si toho vážím, že můžu být v takovém výborném kolektivu. Zvláště Tiborovi a Any patří velký dík za veškerou organizaci turnaje! Kdybych mohl, tak vyjmenuju všechny z našeho týmu, protože jsou úžasní, navíc musím poděkovat poděkovat i mamince Tibora, Anežky, Marušky a nejmladší Terezky..., samozřejmě i rodičům Petra Linky, ale to by bylo na dlouho...

Tomáš Pětník

Díky za rozhovor