Milan ZEMAN: Na Jirku Junka bych si věřil!

Milan ZEMAN: Na Jirku Junka bych si věřil!

Je jedním z deseti hráčů, kteří se zúčastnili již VÍTÁMVÁS CUPu 2006. Jeho spanilou jízdu tehdy ve finále zastavil až Antonín Krátký gólem v prodloužení, na který již nešlo reagovat. O rok později se tito dva rivalové  střetli již v osmifinále a opět se radoval mladší člen této dvojice. Řeč není o nikom jiném než o Milanu ZEMANOVI.

 

Milane, ty jsi byl jedním z deseti hráčů, kteří se zúčastnili již VÍTÁMVÁS CUPu 2006. Jak na něj vzpomínáš?

 

Na ten ročník vzpomínám velmi rád. Už dlouho dopředu jsem se na turnaj těšil, jelikož jsem asi rok a půl předtím vůbec nehrál. Netušil jsem, že to půjde tak hladce. Ve skupině byly zápasy lehčí, ale vyřazovací boje mně daly zabrat. Hlavně semifinále s Michalem Ptáčkem, které jsem vyhrál až v prodloužení, a finále s Tondou Krátkým, které jsem také dotáhl do prodloužení, ale nakonec jsem podlehl. Byl to pro mě úspěšný turnaj.

 

Osud tomu chtěl, že jste se s Tondou Krátkým setkali i ve vyřazovacích bojích VÍTÁMVÁS CUPu 2007. A opět byl úspěšnější Tonda. Proč?

 

Je to hodně o štěstí. Jsem rád, že jsem mohl hrát s Tondou. Jsme na stejné úrovni a většinou hrajeme vyrovnané zápasy. Jeden musí vždy vyhrát a ten druhý prohrát. Dvakrát jsem prohrál, ale nedělám si z toho těžkou hlavu.

 

Dobře, ale tvoje ambice určitě sahaly dál než do osmifinále, nebo se pletu? 

 

Ve vyřazovací soutěži už si těžko vyberete, ale já si myslím, že už v základní části jsem skončil druhý za Michalem Janků a to rozhodlo, že dostanu Tondu. Věřil jsem si na něj, ale bohužel to nevyšlo. Třeba příště.

 

Právě Michal Janků označil v rozhovoru pro naše webové stránky zápas s tebou jako jeden z nejtěžších na turnaji. Potěšilo tě to? 

 

Víte, ve skupině se většinou setkají lehčí soupeři, ale aspoň jeden musí s vámi bojovat o to první místo. Jsem moc rád, že jsem mohl hrát s Michalem. Je to velmi dobrý hráč. A když se podívám zpátky, tak není ostudou prohrát se čtvrtým hráčem turnaje.

 

Jen pro opravu, Michal Janků skončil na turnaji druhý - hned za Tomášem Fojtíkem…

 

Omlouvám se… Tak tím lépe. Tak s druhým hráčem turnaje.

 

Ty jako jeden z mála hráčů můžeš porovnávat. Jak by dopadlo srovnání VÍTÁMVÁS CUPu 2006 a VÍTÁMVÁS CUPu 2007 v tvých očích? 

 

Rok 2007 byl určitě lepší. Nechtěl bych snižovat ten ročník předtím, ale v ročníku 2006 jsem se dostal "snadno" do semifinále i finále. Letos to bylo vyrovnanější a byla větší konkurence.

 

A příští rok bude konkurence ještě větší…

 

Už se těším, a jelikož budu maturovat, tak to bude takový bonbónek po maturitě.

 

Milane, my všichni na tobě obdivujeme, jak navzdory svému handicapu STIGA hokej hraješ. Kde jsi se ho tak výborně naučil?

 

Stejně jako Tomáš Fojtík, Jirka Junek, Michal Janků jsem byl i já už dvakrát na turnajích Stiga hokeje v Brně a v Praze. Předtím jsem hodně hrával s dalšími kamarády na pavilonu DEF. Mým velkým konkurentem byl ještě Martin Barša, ale ten se letos bohužel nepřihlásil.

 

Jaké jsi měl na předchozích turnajích úspěchy?

 

Mým cílem vždy bylo umístit se dobře ve skupině. Neměl jsem moc velké ambice. Ale jeden turnaj si velmi dobře pamatuji, tehdy jsem mohl postoupit ze skupiny, ale bohužel jsem podlehl jednomu hráči 1:2 a můj sen se rozplynul.

 

Jiří Junek řekl v rozhovoru pro naše webové stránky, že je v jeho silách porazit Tomáš Fojtíka a vyhrát. Myslíš si, že je to i v tvých silách nebo tvé ambice nesahají tak vysoko?  

 

Moje ambice nesahají tak vysoko. Jsem rád, že se mi podaří aspoň něco vyhrát. Ale na Jirku Junka bych si věřil.

 

Budeš se na VÍTÁMVÁS CUP 2008 nějak speciálně připravovat? Přece jenom, pokud maturita dobře dopadne, budeš mít měsíc na přípravu.

 

Jelikož nevlastním  STIGA hokej, tak se budu připravovat jen psychicky. Já to nechávám osudu. Můžete se připravovat, a pak to dopadne jinak, než jste chtěli.

 

Na závěr: je něco, co bys vzkázal čtenářům našich webových stránek? Nebo třeba hráčům, kteří váhají, zda se do VÍTÁMVÁS CUPu přihlásit?

 

Já bych vzkázal všem hráčům, ať hrají dál. Je to výborná hra a je málo lidí, kteří hrají po celý rok. Není na to moc času a počítače už jsou pro někoho cennější. Ale já se vždy rád k  hokeji vracím.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Autor: Tomáš Pětník