Tibor VARGA: Takovou atmosféru jako na Vítámvás cupu nezažijete ani na Czech Open!

Tibor VARGA: Takovou atmosféru jako na Vítámvás cupu nezažijete ani na Czech Open!

Je členem výkonného výboru České asociace Stiga Game. Letos v červnu se poprvé společně se svými kamarády z Budějovického klubu zúčastnil Vítámvás cupu, na kterém získal pomyslnou bronzovou medaili. Řeč není o nikom jiném než o Tiboru VARGOVI.

 

Jak jsi se vlastně dostal ke Stiga hokeji?

Bylo mi dvanáct a do té doby jsem hrál na dalších typech stolních hokejů (Chemoplast, CanStar). Bydlel jsem v Pelhřimově, kde firma Mountfield a Agentura Dobrý den uspořádala pro veřejnost turnaj Mountfield Cup 1999 ve Stiga hokeji. Vyhrál jsem kategorii do 15 let a nový hokej. Tak to tedy začalo. Jinak o "profesionálních" turnajích Českého poháru jsem se poprvé dozvěděl prostřednictvím internetu a první turnaj v Plzni jsem odehrál na podzim roku 2002.

Jak často trénuješ?

To bych radši neměl říkat :-) Čas na trénink mám akorát v létě, přes rok hraju jen turnaje. Jenže ani v létě už to teď není, co bývalo... Takže o nějakém tréninku už se u mě moc mluvit nedá.  

Jaké jsou tvoje dosavadní největší úspěchy?

Nebudeš mi věřit, ale největším úspěchem ve stolním hokeji pro mě bylo to, že jsem dokázal sehnat pro naše tři holky (Anetu, Anežku a Marušku) prostředky na účast na MS v Moskvě. Bylo to nejlepší MS v historii stolního hokeje a pro náš klub bylo velkou ctí, že mohl do Ruska vyslat kompletní českou výpravu, která nakonec přivezla bronz. Co se týče mých osobních hokejových výsledků, tak si nejvíce cením stříbra z MR juniorů 2005, ale hlavně 9. a 14. místa z turnajů Světové ligy v Bratislavě 2007 a Plzni 2008.

Víme o tobě, že jsi členem České asociace Stiga Game. Co tato činnost konkrétně obnáší?

Co všechno o mě ještě víte? :-) Členem ČASG je každý, kdo vyplní přihlášku - tedy v podstatě každý Čech, který je na soupisce nějakého registrovaného klubu. Já jsem navíc členem jejího výkonného výboru, což obnáší především aktivní účast při řešení některých interních záležitostí. Jedná se v drtivé většině případů o práci přes e-mail.

Jak je na tom vlastně Český Stiga hokej v porovnání například s evropskou či světovou konkurencí?

No, tak zvláště v posledních letech čím dál líp. Na posledním MS družstev jsme skončili těsně čtvrtí za domácími Rusy, na ME 2008 jsme vybojovali bronz. V individuální kategorii máme v první desítce světového žebříčku Lukáše Turoně (8), ve vedlejších kategoriích ME a MS se tradičně daří také našim ženám a veteránům.

Tvoje rodina to je vůbec takový hokejový klan. Kromě tebe se Stiga hokeji věnují i tvoje sestry Maruška s Anežkou a také tvoje přítelkyně Any Jackowská. Slovo Stiga je u vás slyšet asi docela často nebo se pletu?

Ano, náš klub je vůbec taková širší rodina, když to přeženu. A to je fajn. Na MR družstev, což je takový klubový vrchol domácí sezóny, patříme vždycky k nejstmelenějším týmům. Ale vzhledem k tomu, že jsme mladí, naší prioritou jsou studia, v případě mých sester hudební nástroje. V současné době u nás takové to herní nadšení maličko opadá, ale zvláště před vrcholy sezóny se u nás hokej opravdu skloňuje hodně moc :-)

Jak je na tom vlastně Stiga hokej v Brně? Funguje zde například nějaký klub?

Fungoval. A dokonce byl několikanásobným medailistou na Mistrovství ČR, a to jak mezi kluby, tak mezi jednotlivci. Jenže už pěknou řádku let ti hráči nehrají a můj první a zatím poslední "oživovací pokus", při kterém jsem se snažil nalákat nové hráče z řad veřejnosti, se nezdařil. Ale Vítámvás Cup je podle mě pro Brno dobrým příslibem do budoucnosti. Na pravidelný kroužek by určitě postupem času začalo docházet hned několik nových hráčů.

Pojďme k Vítámvás cupu. Nepřijížděli jste do Brna z obavami jaké to vlastně bude? Jaká bude úroveň?

Tak přijížděli jsme hlavně s obavami, jestli to stihnem. Trošku jsme vás v tom areálu hledali, ale nakonec se vše v dobré obrátilo :-) O úroveň turnaje nikdy až tak nejde, jde o atmosféru. Ta byla pro nás všechny naprosto nová a samozřejmě, že jsme úplně nevěděli, do čeho jdeme. O to více se nám ty tři nezapomenutelné dny vryly do paměti.

V semifinále ses utkal s pozdější vítězkou a sestrou Marií. Jaké je to hrát proti své sestře?

Je to rutina z našich domácích soutěží. Pokud existuje něco jako absolutní rivalita, tak takové to aspoň z mojí strany je. Není nic horšího, když vás porazí holka a ještě k tomu jde o mladší sestru :-) (Snad u vás není moc feministek...) Přestože mám ze vzájemných zápasů o něco lepší bilanci, na Vítámvás Cupu Maruška bojovala víc než já. My se na hřišti známe tak dobře, že vyhrát může vždycky jen ten, kdo potrestá chyby toho druhého anebo se víc "zakousne". Po těch letech jeden druhého nějakou akcí už moc nepřekvapíme...

 Na turnaji jsi nakonec skončil na třetím místě. Jsi s umístěním spokojen nebo jsi mířil výš?

My všichni z BSE České budějovice jsme si řekli, že na umístění myslet nebudeme. Přijeli jsme na turnaj, který měl spojovat. O to šlo a to se myslím podařilo. Ale když si vzpomenu na ty rozhodující góly Marušky v semifinále, tak si říkám, že jsem tam předvedl neskutečné kiksy :-) S tím rozhodně spokojený nejsem :-)

Kdo z hráčů hrajících na Vítámvás cupu tě nejvíce zaujal?

Moderátoři? :-) Z hráčů pak všichni, kteří se k nám chovali tak, jako bychom mezi ně odjakživa patřili. A nebylo jich málo. Největší lekcí pro mě osobně byl výkon a hlavně osobnost Milana Zemana.

Na závěr. Je něco co by si vzkázal čtenářům webových stránek Vítámvás cupu?

Važte si všech, kdo turnaj připravovali. Takovouhle atmosféru nezažijete ani na Czech Open. Třídenní turnaj má zcela jiné kouzlo, než jednodenní akce zaměřená hlavně na hraní. A musí být také o dost těžší na organizaci i na přípravu. Rád bych také pozval všechny zájemce na letní turnaj ve Strměchách u Pelhřimova - více na www.stigahockeytour.wz.cz.

 
Děkuju za rozhovor. 
Připravil: Tomáš Pětník