Velké prázdninové ohlédnutí za VÍTÁMVÁS CUPem 2014

K závěru školního roku patří neodmyslitelně předávání vysvědčení. A právě v tomto období, se mimo jiné, koná v aule Střední školy F. D. Roosevelta pro tělesně postižené turnaj ve stolním Stiga hokeji - VÍTÁMVÁS CUP. Turnaj, jenž nese jméno studenta této školy Lukáše Vítámváse, který v roce 2005 podlehl svému zdravotnímu stavu. Od té doby se uskutečnilo již devět hlavních turnajů, nesoucích Lukášův odkaz. Pokaždé, byl přitom vítězem hlavní trofeje někdo jiný. Tradice střídání různých jmen vyrytých na podstavci zlatého poháru byla dodržena i letos, kdy se v úterý 24. června respektive ve středu 25. června uskutečnilo deváté setkání milovníků hry zvané Stiga hokej. Vítězem se stal Jiří Junek.

 

Než však mohl Jiří zvednout nad hlavu zlatý "grál," uběhly téměř dva dny, na jejímž startu bylo tradiční slavnostní zahájení. Viděla jej zaplněná aula střední školy. Moderátorské taktovky se na úvod ujal Michael Svoboda. Mikrofon mu ovšem u pusy příliš dlouho nezůstal, protože na pomyslné pódium vplula školní taneční skupina "A PROČ NE?" Po nápaditém tanci byl čas předat slovo paní ředitelce Střední školy F. D. Roosevelta pro tělesně postižené Ing. Miroslavě Zahradníkové. Ta popřála hráčům i divákům mnoho sportovních zážitků, společně se statutárním zástupcem školy panem Ing. Petrem Konvalinkou a ředitelem nedalekého Centra Kociánka Mgr. Tomášem Komárkem.

Slavnostního zahájení se krom moderátora Michaela Svobody zúčasrnili také paní ředitelka školy Ing. Miroslava Zahradníková, spolu se statutárním zástupcem školy panem Ing. Petrem Konvalinkou (úplně vpravo) a ředitem Centra Kociánka Mgr. Tomášem Komárkem (vlevo).

 

Poté bylo na velkém plátně puštěno krátké vzpomínkové video na Lukáše Vítámváse, kvůli němuž se turnaj koná. V připomínání a vzpomínání, jsme pokračovali dále. Jen jsme se posunuli do doby nedávno minulé. To když patron turnaje a zároveň tatínek Lukáše, Dušan Vítámvás předal třem nejlepším hráčům plus jedné ženě medaile za nejlepší výkony v celoroční soutěži ve Stiga hokeji, konající se v prostorách školy, s názvem Vítámvás Training League.

 

VTLko, jak se soutěži ve zkratce přezdívá, nebylo jedinou činností v průběhu školního roku, se Stiga hokejem spojenou. Tou další bylo celkem sedm cest po základních školách města Brna, kde se organizátoři VÍTÁMVÁS CUPu snažili šířit Stiga hokejovou radost. Vše uvedlo opět krátké vzpomínkové video, po němž nastoupili pozvaní zástupci pozvaných škol ke krátkému představení se. Na pomyslném pódiu se představili žáci ZŠ Palackého, ZŠ náměstí 28. října a ZŠ Čejkovická. Kromě škol, je s každou cestou úzce  spojena účast sportovních oddílů hrajících za Brno. Tuto složku reprezentovali při slavnostním zahájení představitelé rugby club Dragon Brno.

 

Zpěvem při slavnostním zahájení vládla půvabná zpěvačka Kamila Kopečková. Ta svojí celkově třetí skladbou v rámci úvodní slavnosti turnaje, udělala definitivní tečku za kulturní vsuvkou.

 

Pak už židle vystřídalo 21 hracích stolů. O jejichž obsazení se rozdělilo 40 hráčů rozdělených do pěti základních skupin po osmi hráčích. V sázce bylo co nejlepší umístění, určující postavení v turnaji pro den následující.

 

Ve skupině číslo "1" se na prvním stupínku usadil Lukáš Vintr. Zkušený to hráč hry zvané Stiga hokej, potvrdil své dovednosti plným bodovým ziskem. Druhý skončil další student Střední školy F. D. Roosevelta Martin Barša. Opravňoval ho k tomu zisk celkem 11 získaných bodů. Bronzovou pozici v této grupě získal Patrik Banda za "Osmec" nebo-li ZŠ náměstí 28. října.

O autogramy fotbalistů brněnské Zbrojovky byl zájem po oba hrací dny.

 

Také "druhá" grupa měla svého jasného vedoucího v podobě Lukáše Čelouda. Lukáš svedl rovnocenný boj pouze s Michalem Janků. Díky těsné výhře 3 : 2 se však od něj odlepil a první místo už nikomu jinému nepřenechal. Michal Janků díky lepšímu skóre oproti Martinu Hladkému z Elpisu Brno setrval na druhé pozici. O tři body za dvojicí Janků, Hladký zůstal čtvrtý nejlepší do party Tomáš Vicián z nedaleké Základní školy Palackého v Králově Poli.

 

Další Tomáš, tentokráte s příjmením Kulíšek, udával herní tón ve "třetí" skupině základní části turnaje. Na Tomáše si nepřišel žádný z jeho sedmi protivníků. Se ziskem čtrnácti bodů tedy nebylo žádných pochyb o zaslouženém prvenství. O příčku níže skončil jediný hrající zástupce Základní školy Čejkovická v turnaji Petr Lelovský. Také on prošel prvotními nástrahami bez nějakých výraznějších zakolísání. Výjimkou budiž pouze prohra 1 : 3 se suverénem Tomášem Kulíškem. Následující hráči se již nemohli pochlubit dvojciferným počtem bodů, nicméně na třetí místo jich stačilo Patriku Tölgovi z Palackého Základní školy  devět bodů. Své zastoupení měli v turnaji i ženy. Jedna z nich Kateřina Kargerová si do tabulky třetí skupiny započítala osm bodíků a brala za to čtvrtý flek.

 

Favority "čtvrté" skupiny byli Milan Zeman s Jiřím Homolou. Oba před turnajové prognózy, protože právě oni dva svedli boj o pozici leadera skupiny. O všem rozhodl dramatický vzájemný duel, který lépe zvládl Milan Zeman po výsledku 4 : 2. Bronzový stupínek obsadil se čtyř bodovým mankem na první místo, respektive s dvoubodovým na druhé Michal Cifra, další to zástupce početné skupinky hráčů ze Základní školy Palackého. Do nejlepšího kvarteta skupiny se vešel ještě Vojtěch Hlouch z Elpisu Brno, když utržil celkem sedm bodů.

Milan Zeman si mohl v průběhu turnaje potřást pravicí, třeba s Petrem Lelovským ze ZŠ Čejkovická v Brně. 

 

Nuže a dostáváme se k poslední "páté" základní skupině. Ta v sobě ukrývla možná jednoho z největších adeptů na celkové vítězství Jiřího Junka. Jiří bral první hrací den jako zahřívací kolo před dramatickými boji ve skupinách výkonnostních. Pořádně přitom gólově zatížil branková konta soupeřů. Puk dostal za brankovou čáru dohromady 49x, což bylo absolutně nejvíc ze všech přihlášených účastníků. Pozadu s brankami nezůstal ani druhý vážný kandidát na pozlacený pohár Tomáš Fojtík. Oproti Jiřímu zaostal pouze o pět branek. K jeho smůle se mu o všem nepodařilo žádný vsít při vzájemném měření sil. To vyznělo vcelku jasně v poměru 3 : 0 pro Jiřího Junka. Pro třetí místo ve skupině si došel Leo Ustrnul za Střední školu F. D. Roosevelta, čtvrtý jest Robert Gulkáš, bojující za "Osmec."

 

Takto se hrálo v aule téměř celé dopoledne. Každý se zúčastněných bojoval o co nejlepší postavení pro druhý den, ale také pro potěšení a radost ze hry. Na závěr prvního hracího bloku dorazila mezi přítomné osazenstvo skupinka vzácných hostů z fotbalové Zbrojovky Brno. Konkrétně se jednalo o asistenta hlavního trenéra Michala Šmardu a nadějného mladého útočníka Stanislava Vávru. Ihned po příchodu vyzpovídal milovníky míče kopaného moderátor Michael Svoboda. Řeč byla zejména o fotbalových začátcích i o tom, co člověk musí všechno skousnout, než se jednou stane minimálně prvoligovým fotbalistou. Po rozhovoru přišli na řadu ruce. Ty sloužili nejprve k tomu, aby uspokojily spoustu žadatelů o autogram a následně, aby se mohly zapojit do série exhibičních střetnutí uprostřed auly, na takzvaném náměstíčku. Jedním z nich byl zápas dvojic proti sportovním kolegům z rugby clubu Dragon Brno.

 

Tím bylo pro první hrací den učiněno Stiga hokeji za dost. Ovšem pro labužníky a všechny ty, jenž rádi posedí či popovídají s přáteli, byl ještě na odpoledne připraven tradiční táborák. Hromada špekáčků trpělivě čekala na své strávníky, kterých sice nepřišlo mnoho, nicméně ti co přišli, obohatili svůj žaludek o nejeden do zlatova propečený špekáček.

Stiga hokej v podání VÍTÁMVÁS CUPu bavil.

 

S přejídáním si však nebylo radno zahrávat, poněvadž již druhý den čekalo na všechny zainteresované rozuzlení 9. ročníku VÍTÁMVÁS CUPu. Po ranním příchodu do auly bylo zapotřebí se nejprve odprezentovat. Podle výsledků vystavených na nástěnce, každý z hráčů věděl jak dopadl a kteří soupeři jej budou čekat v následujících pár hodinách. My v naší reportáži začneme postupně mapovat všechny výkonnostní skupiny včetně play off, od té nejspodnější, tedy výkonnostní skupiny "D."

 

Na tento den, se z tohoto devítihlavého společenství nejlépe vyspal Emir Ramič z "Osmecu." Svou účast v play off, kam postupovali vždy první čtyři nejlepší, si zajistil s přehledem. Ani jednou nezaznamenal hořkost porážky. Jen ve dvou případech byl stav duelu nerozhodný. Pokaždé se tak stalo s hráči umístěnými v těsném závěsu za Emirem. Nejdříve 2 : 2 s Jakubem Macháčkem a posléze 0 : 0 s Honzou Zámkem. Oba zástupci "Rooseveltky" si zaknihovali do tabulky dvojciferný počet bodů, což stačilo taktéž na bezproblémový posun do vyřazovací části. Poslední postupující Marek Rybníkář, jenž hrál společně se svým asistentem, v bodové sestupnosti o jeden bod. Prvního a čtvrtého, tak od sebe dělily pouhopouhé tři body, což svědčí o velké vyrovnanosti této výkonností skupiny.

 

Ona vyrovnanost se projevovala i v play off duelech hraných na dva vítězné zápasy, kde proti sobě nastoupila již výše zmíněná čtveřice. Tandemový pár v čele s Markem Rybníkářem se utkal v semifinále s Emirem Ramičem. První mač došel až do prodloužení, v němž si první bod pro sebe zařídil Emir díky stavu 2 : 1 po prodloužení. Odveta jakoby vybočovala se zaběhnutých pořádků o vyrovnaném průběhu, protože Emir stvrdil definitivní postup do finále výsledkem 7 : 0. Druhé semifinále, jenž bylo čistou záležitostí Rooseveltovy Střední školy. zprvu vypadalo nadějně pro Honzu Zámka (2 : 1). V zápětí ovšem zvítězil navlas stejným skóre, včetně času navíc Jakub Macháček. V bitvě číslo tři padla branka jen jedna. Jejím autorem byl Jakub Macháček (1 : 0).

 

V kláních o pohár s bronzovým nádechem se na vítěznou nóto naladil jen Honza Zámek k nelibosti Marka Rybníkáře. Honza zvládl uspět dvakrát za sebou 2 : 0 a 2 : 1. Ve finále této výkonnostní skupiny prospělo Jakubu Macháčkovi, že si v semifinálových střetnutích vyzkoušel zápasy v prodloužení. Tato nabytá zkušenost mu náramně přišla vhod v prvním zápase finále proti Emiru Ramičovi z "Osmecu". To znovu došlo na Jakubův oblíbený výsledek - 2 : 1 po prodloužení. Druhý part byl jiným příběhem. Úřadoval v něm hlavně Emir Ramič (6 : 1). Ve třetím souboji se vše vrátilo do starých kolejí, rozuměj k vyrovnané partii s výsledkem 2 : 1. Tentokráte však byl větší počet branek k vidění na straně Emira Ramiče, díky čemuž se stal tento mladý muž vítězem výkonnostní skupiny "D."

Písmeno "C" označovalo složení další výkonnostní skupiny. Její složení bylo velké míře zastoupeno hráči a hráčkami z pozvaných základních škol, což se promítlo i do umístění nejlepší čtveřice. V té se bychom našli rovnoměrně rozprostřené zástupce Základní školy Palackého a Základní školy náměstí 28. října. Jakub Hodáň nosící trikot prvně jmenované školy byl o kousek lepší, než Robert Kotlár pro změnu z "Osmecu." Tento kousíček byl vyjádřen rozdílem pouhého jednoho bodu. Zahanbit se mezi muži nedala ani zástupkyně něžnější poloviny lidstva Julie Orálková z Palackého. Díky svým výkonům se vyhoupla až na třetí pozici s třinácti body. Potřebný počet bodů pro postup do nevyzpytatelného play off získal ještě Dominik Gabčo (Základní škola náměstí 28. října).

 

A právě Dominik Gabčo, přestože nastupoval do vyřazovací části až ze čtvrté pozice, dokonale zaskočil v obou kláních Jakuba Hodáně (3 : 2p, 1 : 0). Do dvou zápasů se vešla rovněž druhá dvojice. Julie Orálková nestačila dostatečně vzdorovat Robertu Kotlárovi. Porážky 3 : 1 a 4 : 3, jí přisoudily účast v sérii zápasů o třetí místo.

 

Lukáš Čeloud - držitel ceny pro nejlepšího hráče na vozíku.

Tu Julie Orálková končila se slzami v očích. Může za to těsná porážka po velkém a dech beroucím boji. Do vedení se dostal Jakub Hodáň po nejtěsnější možné výhře 1 : 0, jenže Julie Orálkova nic nevzdala. Naopak, vzápětí zvítězila 3 : 0 a šance byly znovu vyrovnané. Rozhodující zápas rozhodla výhra o jeden jediný gól. Na svědomí jí měl Jakub Hodáň. Julii Orálkové bohužel zbyly jen ony oči pro pláč…

 

Druhá výkonnostní skupina "B" byla již slušnou přehlídkou otrkaných Stiga hokejistů. Právě oni hráli prim a míchali pořadím v tabulce. Největším shromažďovatelem bodů se stal Petr Slimák, navzdory tomu, že poztrácel body s konkurenty, které měl těsně pod sebou. Jedná se o Martina Hladkého, s nimž došlo na výrazné gólové hody, díky plichtě 4 : 4 a Tomáše Viciána, štiku ze Základní školy Palackého, jenž bral všechny body za triumf 4 : 2. Tomáš Vicián byl zase krátký na Patrika Bandu (1 : 4) . Důsledkem toho vlastně na čele tabulky každý obral o body každého. Pořadí tak před play off bylo následující: 1. Petr Slimák - 15 bodů, 2. Martin Hladký - 14 bodů, 3. Tomáš Vicián - 12 bodů a 4. Patrik Banda 10 bodů.                                                                                                             

 

Boj o to, kdo si zahraje finále a kdo bude odsouzen bojovat pouze o bronzovou medaili, byl v této skupině poněkud zdlouhavý. Obě série se totiž protáhly na maximální počet tří zápasů. Petr Slimák se utkal s Patrikem Bandou a na úvod série se radoval on, s výhrou 2 : 1 v zádech. Patrik Banda brzy na to srovnal stav série na 1 : 1. Úsměv na tváři mu vykouzlila výhra 4 : 1. Nakonec muselo

rozhodnout až třetí vzájemné zkřížení hokejek. Za pět minut hry padl jediný gól. Rovnalo se o razítko na postup do finále pro Petra Slimáka. V souběžně hraném druhém semifinále se musel Martin Hladký zElpisu nejprve vyrovnat z porážkou od Tomáše Viciána 3 : 4 v prodloužení. Další dva zápasy už byly pro Martina vítěznými (5 : 3, 3 : 1).

 

Zápasy o medaile se již obešly bez přídavných klání, která měla rozsoudit, kdo z dvou soupeřů se stane vítězem. Bronzový kov se podařilo získat Tomáši Viciánovi. Patrik Banda byl na jeho hru krátký v obou zápasech (3 : 2, 1 : 0).

 

Něco podobného se přihodilo i ve finále této výkonnostní grupy. Martin Hladký zdolal Petra Slimáka nejdříve v prodloužení (5 : 4p) a na druhý pokus už byl úspěšný v normálním hracím období (5 : 3).

 

Tím se dostáváme k nejsledovanější výkonnostní skupině "A." Každý její člen, s výjimkou hosta skupiny Zdeňka Lopaura z České asociace Stiga Game, jenž do vyřazovací části zasáhnout nemohl, si dělal zálusk minimálně na účast v nejlepší čtyřce hrající play off.

 

Byla to vskutku prvotřídní podívaná. Vítězem skupiny se stal Tomáš Fojtík před Jiřím Junkem. Oba pánové si tak prohodili pozice, oproti předešlému dni, kdy si ve skupině rovněž zahráli. V kurzu bylo kromě prvních dvou míst i třetí respektive čtvrté. Zajistili si jej Tomáš Kulíšek s Jiřím Homolou.

 

V semifinále, ale na dva posledně jmenované, čekali soupeři z nejtěžších. Proti Jiřímu Homolovi se postavil Tomáš Fojtík, Tomáše Kulíška zase čekal po postupu do finále lačnící Jiří Junek. Zastavme se nejprve u první dvojice. Jiří Homola totiž zle zatápěl Tomáši Fojtíkovi. První zápas tu tezi sice vyvrací, poněvadž byl jednoznačným vládcem utkání Tomáš (6 : 0), nicméně v dalším klání se karta obrátila a z výhry se radoval Jiří (6 : 4). Že v této sérii padá hodně gólů, se potvrdilo také do třetice. Otěže série, potažmo zápasu, znovu přebral Tomáš Fojtík a do konce časového limitu je nepustil (5 : 2).

 

Druhé semifinále bylo čistě jednostrannou záležitostí Jiřího Junka. Ten nedovolil Tomáši Kulíškovi ani jednou skórovat. Do finále došel s celkovým skóre z obou semifinále 9 : 0 (7 : 0, 2 : 0).

 

Zápasy o medaile v této skupině, byly tím pravým vyvrcholením turnaje. O třetí místo ve skupině a zároveň i v celkovém pořadí turnaje, se utkali Jiří Homola s Tomášem Kulíškem. Význam zápasu by spíše velel k defenzivnějšímu pojetí hry, ale oba pánové se do toho obuli parádně. Lepší střelecké vyladění měl nakonec Tomáš Kulíšek a to v obou hraných zápasech. První dopadl k jeho prospěchu 4 : 1, druhý 5 : 2.

 

Trio nejlepších hráčů turnaje - zleva 1. Jiří Junek, 2. Tomáš Fojtík a 3. Tomáš Kulíšek

 

Velké finále svedlo dohromady dva tradiční účastníky devítileté historie turnaje, Tomáše Fojtíka a Jiřího Junka. Zatímco první jmenovaný si na trofej sáhl v roce 2007, jeho soupeř se ne a ne dočkat. Publikum, jenž obstoupilo hrací stůl ze všech  stran, vidělo v prvním zápase na první pohled vcelku pohodlné vítězství Jiřího Junka 4 : 1. Ve druhém střetnutí se nervozita u obou hráčů stupňovala na maximální možnou míru. Ba co víc, základní hrací doba byla málo na to, abychom poznali rozuzlení zapeklité zápletky. Pomoci muselo prodloužení. V něm se svého prvního celkového triumfu dočkal Jiří Junek. Radostně zapumpoval pravicí a hlasitě vykřikl na znamení vítězství v poměru 2 : 1.. Ihned poté, začal přijímat zasloužené gratulace ze všech stran, mimo jiné, i od poraženého finalisty Tomáše Fojtíka.

 

Pár minut po dech beroucím dramatu, již byla aula připravena k slavnostnímu zakončení 9. ročníku turnaje VÍTÁMVÁS CUP. Účastni toho byli opět hráči fotbalové Zbrojovky. Tentokráte brankář Václav Hladký a hráč do pole Daniel Přerovský. Dalším významným hostem slavnostního ceremoniálu, byl čtvrtý nejlepší hráč Stiga hokeje v Evropě Yevhen Levdansky z Ukrajiny. Během strávených chvil v aule stihl několik exhibičních zápasů, při nichž stačil poznat nové přátele a poté i on sledoval vyhlášení čtyř výkonnostních skupin turnaje. Vždy tři nejlepší hráči z každé z nich, obdrželi pohár, diplom, potažmo pamětní cenu. Ještě než byl dekorován paní ředitelkou Střední školy F. D. Roosevelta pro tělesně postižené Ing. Miroslavou Zahradníkovou, absolutní vítěz turnaje Jiří Junek dostala své ocenění nejlepší žena turnaje Kateřina Kargerová a nejlepší hráč na vozíku, držitel ceny Lukáše Vítámváse, Lukáš Čeloud.

Společná fotka na konci VÍTÁMVÁS CUPu nemohla chybět.

 

Poté již mohl Jiří Junek převzít alespoň na chvíli, protožeatý pohár jinak i nadále zůstává uschován ve škole, pohár nejcennější. Závěrečné foto všech zúčastněných postav nemohlo chybět, čímž byl 9. VÍTÁMVÁS CUP definitivně ukončen. Podle organizátorů a mnohých zúčastněných, byl právě tento skončený ročník, tím nejlepším ze všech. Uvidíme, jak na tom bude ten jubilejní desátý, za rok v červnu roku 2015…

 

Všechny výsledky v turnaji, včetně vítězů ostatních výkonnostních skupin, najdete zde a zde.

Velké množství fotografií najdete zde.

 

Tomáš Pětník