Vítámvás Cup 2008 předčil všechna očekávání
Máme za sebou již hodně turnajů, které se nesmazatelně zapsaly do naší paměti. Mezi ně patří bezesporu všechna MR družstev, Mistrovství Evropy 2006 a Mistrovství světa 2007. Abychom se však drželi poněkud frázovitého názvu tohoto článku, od všech těchto turnajů jsme to tak nějak čekali.
Co jsme tedy čekali od Vítámvás Cupu 2008? Věděli jsme, že se jedná o jedinečný turnaj, který má za cíl sblížit handicapované a zdravé lidi na akci, na kterou by všichni rádi vzpomínali. Věděli jsme, že tentokrát nepůjde o vítězství za každou cenu, ale o vzájemnou "školu" - na jedné straně "profesionálních" hokejových dovedností, na druhé straně odhodlání a schopnosti postavit se svému handicapu. Všechna tato očekávání se naplnila. Ale to, že zážitky z Vítámvás Cupu stavíme na roveň v úvodu zmiňovaných turnajů, či dokonce nad ně, svědčí o tom, že se stalo i mnoho věcí, které jsme vůbec nečekali.
Hned úvodní zahájení, kterého jsme se mohli zúčastnit, bylo ve velkém stylu. Turnaj, který je rozdělen do tří dnů, dává prostor i doprovodnému programu, jakým byly například rozhovory s partnery a sponzory turnaje, taneční vystoupení žákyň ZUŠ anebo poděkování a proslov patrona turnaje, pana Dušana Vítámváse, po jehož předčasně zesnulém synovi je turnaj pojmenován. Navíc aula školy F.D.Roosevelta, ve které se turnaj konal, byla krásná moderní budova, v níž se nekladly meze ani technice, a tak organizátoři mohli po celou dobu turnaje používat i vymoženosti, které často ani na turnajích Českého poháru nejsou k dispozici (například profesionální natáčení a promítání na dataprojektor).
Už první zahajovací den tedy naznačil, že organizační výbor turnaje je uskupení na svém místě, a že se v příštích dvou dnech máme na co těšit. Jsou asi tři hlavní důvody, proč měl tento turnaj něco, co nemá a ani nemůže mít žádný profesionální turnaj ve stolním hokeji: za prvé, takový poměr hráčů a hokejů, který zajišťuje, že mezi zápasy je dostatek času na poznání lidí, kteří se turnaje účastní; za druhé, atmosféru turnaje, který se koná jen jednou za rok, a je tudíž něčím naprosto výjimečným; a za třetí, takovou organizaci a způsob vedení turnaje, kterou díky své povaze nemá ani největší český turnaj Czech Open. Ten je totiž organizován za účelem setkání profesionálních hráčů a jejich maximálnímu možnému hernímu vytížení. Vítámvás Cup se svými nehrajícími moderátory, rozhodčími a spoustou hostů byl něčím naprosto jiným a důraz přenesl z profesionální do mezilidské sféry. V tomto ohledu tedy opravdu "strčil do kapsy" všechny turnaje, kterých jsme se doposud zúčastnili.
Nicméně, Vítámvás Cup nakonec překvapil i v tom soutěžním ohledu. Málokdy byste na turnajích viděli tak nadšené hráče i diváky, radost z každého gólu a podobně strhující atmosféru v play-off, kterou se nám doufejme podaří přenést během několika dnů na Youtube. Tohle nebyl profesionální turnaj, kde člověk mechanicky posouvá ruku po počítadle. Alespoň pro nás pozvané bylo tentokrát mnohem důležitější sledovat a uvědomovat si, proti komu hrajeme. Byl to také jasný signál toho, že postižení lidé jsou plnohodnotnou součástí společnosti a že zároveň akceptují naši účast s radostí a otevřeností. Rádi bychom díky této zkušenosti uměli lépe přispět k tomu, aby se tito lidé dočkali podobně vřelého a otevřeného přijetí i od svých zdravých spoluobčanů.
Se spoustou hráčů z Vítámvás Cupu se nám doufejme podaří být v kontaktu i během letních prázdnin a od přelomu září a října i prostřednictvím kroužku, který bychom chtěli v Brně založit. Mezi účastníky turnaje bylo totiž hned několik zájemců o pravidelná setkávání i o Český pohár stolního hokeje.
Co se týče výsledků, tak 7 pozvaných hráčů z ČASG (kromě pětice BSE také Zdeněk Lopaur a Patrik Petr) z celkových 42 potvrdilo roli favoritů a postoupilo do čtvrtfinále turnaje. Tam je doplnil vítěz ročníku 2007, Tomáš Fojtík. Turnaj vyhrála v bouřlivém finále za podpory drtivé většiny místního publika i moderátorů :-) a za perfektní hudební kulisy Maruška Vargová, která přehrála Patrika Petra 3:1 na zápasy, z toho dvakrát v prodloužení. O třetí místo si zahráli Tibor Varga a Petr Linka. Bronz získal Tibor po vítězství 2:0. Ostatní umístění se blíže neurčovala, organizátoři však pochopitelně zvlášť vyhlašovali i amatérskou kategorii (filtr konečného pořadí bez hráčů ČASG). V té skončili na prvních třech místech již zmiňovaný Tomáš Fojtík, Jiří Junek a Antonín Krátký.
BSE České Budějovice děkuje organizátorům turnaje za vynikající práci, která byla vidět na každém kroku a hlavně za to, že jeho hráči a hráčky směli být součástí tohoto turnaje. Velké díky patří všem, kteří se podíleli na bezplatném zajištění našeho ubytování i těm, kteří nám přispěli na dopravu. Kontaktní osobou, která nám v mnohém pomohla, byl Michal Ptáček, kterému tímto chceme vyjádřit velké uznání a obdiv. V brzké době se nám snad podaří zkompletovat i fotogalerii ze všech tří dnů našeho pobytu v Brně.
Převzato z webu: https://stigacb.wz.cz/