Zápisník Milana Zemana IV

„Nazdárek! V době, kdy píšu tenhle svůj čtvrtej deník, je venku kosa, která by ven snad nevyhnala ani Chucka Norrise… Já ale teď sedím hezky doma v teple u svého počítače. Od doby, kdy spatřil světlo světa můj poslední zápisník, jsem si zahrál hned na dvou turnajích Českého poháru. A jak se mi v nich dařilo?

No popravdě, z toho prvního, kterej se konal v Letovicích, jsem byl po herní stránce trochu zklamanej…  Z Brna nás tentokrát vyrazilo víc, takže jsem měl o motivaci postaráno a chtěl podat co nejlepší výkon, což se mi nakonec nepovedlo úplně podle představ. V Letovicích na nádraží už na mě a Jirku Junka čekal David Brdíček, kterýmu ale nikdo neřekne jinak než Brďa. Ten nás exportoval svým autem až na místo konání. Základní skupina, kde jsem narazil i na Jirku, vypadala na první pohled dost lehce. Jenže já neměl svůj den. Na rozdíl od Jirky. Ten se proklestil až do „céčka“. Po turnaji jsem přemýšlel, proč se mi tak nedařilo. Asi to bylo tím, že jsem si před turnajem tentokrát nedal pivo, ale kafe což byla chyba! Svůj pivní nedostatek jsem si vynahradil po turnaji. Nějak jsme se ale nejdřív museli dostat na nádraží. Jedinou možností bylo nasoukat se k Dušanovi do auta, což se nakonec povedlo. Takže v jednu chvíli jelo v autě šest lidí!. Naštěstí, ale byla sobota večer a po policajtech ani vidu ani slechu.

Místo, abychom jeli směr Brno, nasedli jsme společně s Pepou Malým a Tomášem a Ivanem Halamovýma do motorové soupravy Regionova, mířící do České Třebové. Tam už máme svoji vyhlášenou nádražní hospůdku. Dali jsme si pivečko a k tomu lepeňák. Že nevíte, co to je? Takhle kluci z Mohelnice říkají smaženému sýru a docela se to ujalo. Domů jsme přijeli kolem půl desáté. Jak budu na tenhle turnaj vzpomínat? Po organizační stránce výborný turnaj, ale ty moje výsledky? Škoda mluvit…

Proto jsem se vrhl do tréninku! Pravidelně si chodím zahrát VTL a taky jsem si byl zahrát u Zdeňka Loopaura. To bylo moc fajn. Společně jsme taky zašli na hokej. Domácí Hlínsko hostilo Litomyšl a hokej to byl dobrý. Už se těším, až se podívám i na nějaké domácí utkání Litomyšle.

Pojďme ale zase od toho opravdového hokeje k tomu plastovému. K turnaji v Českých Budějovicích mám zvláštní vztah.  Je to totiž takový „jiný“ turnaj než všechny ostatní, jenž se konají v rámci Českého poháru. Alespoň pro mě osobně.  V Budějovicích jsem hrál dvakrát a pokaždé v jiném dresu. Tu první nováčkovskou sezonu jsem absolvoval právě v dresu BSE České Budějovice, nyní jsem přijel jako hráč Benátek. Ale pořád se cítím jako „skoro člen“ BSE. Všech si jich hrozně vážím. Nejvíc se mi na nich líbí, že ač každý studuje jinde, pořád drží při sobě. Přesně tak to má být!        

Na jih Čech jsem vyrazil s Tiborem Vargou s jednodenním předstihem. Během cesty poznáváme rozmary počasí. Zatímco v Brně prší, na Vysočině sledujeme první letošní sníh. V Budějovicích nás zase pro změnu vítá déšť. 

Základní skupinu jsem v Budějkách odstartoval úplně fantasticky! Hned první zápas jsem urval bod za remízu 2 : 2 proti Standovi Suchýmu, což je velkej úspěch. A mohlo to být ještě lepší, kdybych neztratil vedení 2 : 0…Boj to byl i s Dušanem. Bohužel se narodil náš oblíbený výsledek 3 : 2, tentokrát hovořící v můj neprospěch. Po skončení základních skupin bylo potřeba naplnit můj hlasitě kručící žaludek. V jedné z budějovických restaurací jsem si proto poručil steak s hranolkama a zapil to vychlazeným jihočeským pivem. Výborně jsem si přitom pochutnal a těšil se na odpolední výkonnostní skupiny.

Jelikož se v „déčku“ sešli všichni Brňáci, strhla se nefalšovaná bitva o krále Brna. Já si svoji výbornou formu ze základní skupiny přenesl sebou, takže z toho nakonec bylo 5. místo. Z Brňáků jsem sice porazil jen Michala a Toma, ale body se mi podařilo ulovit jinde. Večer byl pohodový a ráno mě čekala už jen cesta domů.

Za nedlouho už přijde Ježíšek a já se hrozně těším! Čím jsem starší, tímto miň, vnímám, ale Vánoce jsou jednou do roka, tak si to chci užít. Doufám, že vy jste na tom podobně!

Zdraví Milan Zeman (hráč Stiga HC Benátky) 

Připravil Tomáš Pětník